První pomoc

Představte si, že jdete na zkoušku s plným močovým měchýřem, už to nemůžete vydržet. Na toaletu si z nějakého důvodu (strach, stud, nevědomost) nedovolíte jít.

Při zkoušení nemyslíte na nic jiného.

I když jste se poctivě učili, na nic si nemůžete vzpomenout, chcete rychle pryč.

Klidně zahodíte několik týdnů příprav, protože v daný okamžik si přejete jen to jediné:

ZABEZPEČIT SVOU POTŘEBU.

Zkoušející vám nemůže nijak pomoci, protože netuší, co se s vámi děje, a tak vás vyhodí.

 

Pondělí je pro mě poradovým dnem.

Znamená to pro mě šest hodin plného soustředění, plánování i strategického rozhodování a hlavně zachycení všech detailů projektů i potřeb týmu.

Jako leader mám zodpovědnost za motivaci i nasazení všech členů týmu, včetně dodržování dohodnutých pravidel.

Mou nejdůležitější úlohou je umět předat PROČ a SMYSL daného projektu tak, aby dokázal každého “zvednout ze židle” a vzbudit v něm nadšení do práce.

Díky tomu stoupá efektivita celého týmu. Práce jde s lehkostí a hravostí hezky od ruky.

Kdybych přišla  “bez šťávy” a nepřipravená, porada by se vlekla.

Zadávala bych jen úkoly a chtěla výsledky.

Mnoho nadšení bych nevzbudila, a to by se odrazilo na flow celého týmu.

Na vedení týmu potřebuji být v plné síle a mít energii na rozdávání.

Není to vždy snadné.

Uvědomuji si, jak moc to, co vyzařuji, ovlivňuje všechny okolo.

Na to, abych si udržela nadhled a uměla s respektem a porozuměním přijímat nejrůznější výzvy a situace, jsem se potřebovala naučit využívat PRVNÍ POMOCI.

Je to nezbytně nutné k tomu, abych se zbytečně netrápila, projekty se přestaly vléct a všichni jsme se společně posunovali k vytyčeným cílům.

Úplně nejdůležitější je naplno si užívat CESTU, po které kráčíme. Dosažení cíle je krásnou třešničkou na dortu.

Stejný princip uplatňuji při vedení jakéhokoli týmu, včetně motivace dětí na táboře nebo v dětském domově při pravidelném sobotním úklidu nebo přípravě do školy.

A co je ta první pomoc?

Klíčem je zcela PRAVDIVĚ a AUTENTICKY si říct o to, co POTŘEBUJI kdykoli a kdekoli.

Pokud neumíme zabezpečit své potřeby, odráží se to na našem vnitřním klidu i na výsledcích našeho konání. Tedy na tom, co VYZAŘUJEME.

Jak rychle identifikovat své potřeby jsem rozepsala v minulém článku nejdůležitější otázka v mém životě: Jak se cítím?

Jakmile si dokážete pravdivě odpovědět v jakékoli situaci na otázku: „Jak se cítím?“ máte návod na okamžitou první pomoc.

Tou může být:

  • naučit se říct si o to, co potřebuji

  • říkat NE

  • říct druhým, kde jsou moje hranice a ty nenechat porušovat

  • umět si říct o pomoc – rozdělit si role a zodpovědnosti doma i v týmu

  • při únavě jít spát a nepřemáhat se

  • dopřát si čas jen pro sebe

  • přestat držet jazyk za zuby a pravdivě a s respektem říct vše, co mám na srdci tomu, komu jsem to z nějakého důvodu neřekl/a – vysvětlit si příběhy v našich hlavách

Pokud se necítím dobře, okamžitě hledám příčinu a hledám, co je mojí první pomocí.

Jasně a srozumitelně vyjádřím, co potřebuji, abych se do pohody zase rychle vrátila.

Moc dobře vím, že to pak ovlivňuje to, jak se cítím a co VYZAŘUJI a jaký dopad to má na vše v mém životě.

TOP zodpovědnost našeho života je vždy na prvním místě zabezpečit naše potřeby.

Jenom tak zajistíme, že se budeme cítit příjemně a můžeme pracovat na čemkoli s lehkostí a radostí.

Velkým bonusem je to, že nás jen tak něco nerozhází a dokážeme být oporou i pomocí pro ostatní, kteří se tento způsob vyjadřování teprve učí.

Pravda je mou nejvyšší hodnotou

Na autenticitě a upřímnosti stavím ve svém životě vše. Osobní i pracovní vztahy.

Občas mívám před velkými akcemi, které organizuji, nebo před vystoupením pro stovky diváků pocit nervozity i strachu. Navenek to možná není vidět, ale uvnitř to ve mně pěkně bublá. 🙂

Vím, že strach je oprávněný, pokud je to něco, co dělám poprvé a chce mě vlastně ochránit.

Poděkuji mu, že se mnou je a že se tak hezky o mě stará. 🙂

Tomáš Šebek z Lékařů bez hranic mě inspiroval k jedné úžasné věci.

Přestala jsem být leaderem, který svůj strach a nervozitu skrývá. Bojuje s ní sám.

Naučila jsem se sdílet mé pocity obav i strachu s týmem.

Sdílený strach = menší strach

Právě to, že sdílím se svým týmem strach, mi pomáhá ho zmírnit. Díky jejich podpoře se cítím mnohem lépe a mám pocit, že jsem si sama odlehčila.

Vím, že vše, co se mi v životě děje, je má zodpovědnost, ale někde v hloubi cítím, že v tom nejsem úplně sama. Dodává mi to důležitý pocit bezpečí a jistoty.

Hlavně se díky tomu i ostatní učí pravdivě sdílet, co se v nich odehrává.

Sdílená radost = větší radost

Vše skvěle funguje i u pocitů radosti a štěstí!

Když mám z něčeho radost, říkám tomu, že “lítám”.

Najednou se ve mně probudí malá Hanička a raduji se ze všeho stejně jako v dětství.

Je to nakažlivé, sdílením s ostatními se radost okamžitě násobí. 🙂

 

Ještě jednou bych chtěla zdůraznit, že umět si říct o první pomoc = o zabezpečení svých potřeb, je obrovsky důležité.

Seberte odvahu a vždy si řekněte o to, co potřebujete.

Nejspíš i spousta vašich blízkých takovou první pomoc často potřebuje, jen neví, jak na to, nebo to neumí vykomunikovat.

Buďte pro ně vzorem a inspirací a budu ráda, když mi napíšete, jaké zázraky se začaly dít.

 

Shrnutí na závěr:

  • Sdílejte svou zranitelnost

  • Sdílejte své štěstí

  • Buďte pravdiví a autentičtí

  • Dovolte si život prožít a užít se vším všudy

  • Přestaňte být na cokoli sami a řeknete si o POMOC

Hana Trnčáková

Hana Trnčáková

Pomáhá lidem se systémem pořádku, organizace a komunikace.

Věnuje se leadershipu a řízení týmu.

Má dlouholeté zkušenosti v organizaci eventů pro tisíce lidí, stejně jako
v individuální práci v oblasti osobního růstu.

Je autorkou komplexního systému Svoboda v pořádku, který klade důraz na flow nejen v práci, ale i v ostatních oblastech života.

Zavádí a prohlubuje myšlenky svobodných a zodpovědných firem. Její vášní je objevovat v lidech jejich sílu a systematicky měřit pokrok v souladu s vizí.

Řídí se mottem: "Žij, co cítíš"
a zve ostatní k pravdivému vyjadřování svých potřeb.

Je přesvědčena o tom, že pravda je jediná cesta ke štěstí.
A že začít musí každý u sebe.

Miluje dobrodružné výpravy, permakulturu a tabulky.
Hana Trnčáková

Latest posts by Hana Trnčáková (see all)

Hana Trnčáková
Pomáhá lidem se systémem pořádku, organizace a komunikace. Věnuje se leadershipu a řízení týmu. Má dlouholeté zkušenosti v organizaci eventů pro tisíce lidí, stejně jako v individuální práci v oblasti osobního růstu. Je autorkou komplexního systému Svoboda v pořádku, který klade důraz na flow nejen v práci, ale i v ostatních oblastech života. Zavádí a prohlubuje myšlenky svobodných a zodpovědných firem. Její vášní je objevovat v lidech jejich sílu a systematicky měřit pokrok v souladu s vizí. Řídí se mottem: "Žij, co cítíš" a zve ostatní k pravdivému vyjadřování svých potřeb. Je přesvědčena o tom, že pravda je jediná cesta ke štěstí. A že začít musí každý u sebe. Miluje dobrodružné výpravy, permakulturu a tabulky.
Komentáře