[Africký balíček 3/3] Respekt jako cesta k porozumění

Jedním z hlavních pilířů Svobody v pořádku je RESPEKT.

Osobně si už život bez respektu neumím představit.

Své soukromé vztahy, ale i pracovní vztahy a vztahy s dětmi zakládám na partnerském přístupu. Respektuji potřeby lidí okolo a stejně tak chci, aby respektovali ty mé.

Zní to jednoduše, že? Ještě přidám.

K tomu, aby vše oboustranně fungovalo, si stačí držet vlastní hranice a pouštět si druhé pouze tam, kam je vám to ještě příjemné.

Pořád to zní jednoduše? Ano, zní. Do tuhého jde až při otázce, jak to celé nastavit.

Naprosto zásadní je respektující komunikace. Je to nutnost.

Pokud bychom druhým sdělovali své hranice naštvaně: „Bude to tak a tak a přes to nejede vlak!“ vzájemného respektu, klidu a harmonie nedosáhneme.

Jak to tedy správně vykomunikovat s okolím?

Uvědomme si, že cílem je dohoda, při které nás zajímá,
jak se v tom cítíme my i ten druhý.
Co takhle zvolit něco takového:

„Chci se dohodnout.“
„Je to takto pro tebe v pořádku?“
„Chceš to jinak?“

Vnímám to tak, že jsme si rovni a dělám vše pro to, aby i ta konečná dohoda byla vyvážená.

Respekt se neprojevuje pouze v komunikaci, ale také v našich činech.

Během mého cestování po ostrově Zanzibar jsem měla tu možnost poznávat respekt z různých stran. Tady jsem si zvědomila, jak obrovskou roli v našich životech hraje.

Pojďme si říct, jak je to s respektem od začátku.

Respektuj sám sebe

Nejprve je potřeba umět respektovat sám sebe. Odtud se odvíjí vše ostatní.

Dlouho jsem to neuměla. Nepřijímala jsem své silné ani slabé stránky, mnohdy jsem se za sebe styděla a snažila se druhým zavděčit.

Vedlo to jen k tomu, že jsem se snažila předstírat, že jsem někdo jiný. Nevím, jak přesvědčivé to bylo, ale podstatné je, že jsem to nebyla JÁ.

Naučila jsem se přijmout, že mi něco jde a něco naopak ne, naučila jsem se respektovat své potřeby, silné i slabé stránky, zkrátka naučila jsem se žít s tím, kdo jsem.

Respektuj druhé

V přírodě nikdo nehodnotí a nesnaží se měnit. To jen my lidé se snažíme přetvářet druhé a uzpůsobovat je našim potřebám.

Když se nad tím zamyslíme, nejspíš nám dojde, že to není úplně dobře. Pokud chceme někoho měnit, měňme sebe z vlastní vůle a přesvědčení.

Druhé můžeme svým jednáním inspirovat, motivovat, rozhodně ale ne jim vnucovat naše představy.

Jakmile jsem si toto uvědomila, začala jsem respektovat lidi okolo sebe včetně mého muže. Přijala jsem, co je pro ostatní přirozené, jejich silné i slabé stránky a naučili jsme se společně fungovat a tvořit společenství, ve kterém nám je všem dobře.

Respekt v Africe

Na Zanzibaru jsem tvrdě narazila na své předsudky. Byli jsme většinou jediní bílé pleti, budili jsme pozornost a ve mně se probouzel strach.

Strach z jiného prostředí, jiných zvyklostí, jiných lidí.

Jediné, co jsem v této situaci potřebovala, bylo přijmout to a neřešit. V tom jsou právě Afričané skvělí.

Vedle sebe zde žijí různá náboženství jako hinduismus, islám a křesťanství. Nikdo nikomu nic nevnucuje.

Jak je to možné, když jinde ve světě se kvůli tomu válčí?

Žijí společně v respektu.

Důležité v životě je umět se zastavit a respektovat odlišnost. Někdo to má tak a někdo jinak.

Nesnažme se měnit druhé, ale respektujme je.

Ve svém videu z Afriky vám povím více třeba o tom, jak jsem se snažila měnit manžela, nebo jak velkou inspirací v respektu je pro mě příroda.

Viděli jste už ostatní díly? Můžete ZDE:

➡️  [Africký balíček 1/3] Bezpečí a jistota
➡️  [Africký balíček 2/3] Problémy neexistují

Hana Trnčáková

Hana Trnčáková

Je mentorka v oblasti nastavování systémů komunikace a práce v týmech.

Věnuje se aktivně osobnímu rozvoji, přirozenému životnímu stylu a vztahům mezi lidmi.

Za nejlépe strávený čas považuje pobyt v přírodě a sama ze sebou. Zde hledá všechny zdroje vlastní inspirace a životního nadhledu.

Řídí se vlastním mottem: Žij, co cítíš.

Nejdůležitejší hodnoty jsou pro ní pravda a láska. A to ve svém pravém slova smyslu a dopadu na životy lidí.

Věří, že člověk má odpovědi primárně v sobě a pokud se vydá cestou jednoduchého života, život bude nakonec jednoduchý, čistý a bez zbytečných nánosů.
Hana Trnčáková
Hana Trnčáková
Je mentorka v oblasti nastavování systémů komunikace a práce v týmech. Věnuje se aktivně osobnímu rozvoji, přirozenému životnímu stylu a vztahům mezi lidmi. Za nejlépe strávený čas považuje pobyt v přírodě a sama ze sebou. Zde hledá všechny zdroje vlastní inspirace a životního nadhledu. Řídí se vlastním mottem: Žij, co cítíš. Nejdůležitejší hodnoty jsou pro ní pravda a láska. A to ve svém pravém slova smyslu a dopadu na životy lidí. Věří, že člověk má odpovědi primárně v sobě a pokud se vydá cestou jednoduchého života, život bude nakonec jednoduchý, čistý a bez zbytečných nánosů.
Komentáře