Čím jsme starší, tím více máme pocit, že nám čas plyne rychleji.
“Zase” je tu začátek nového roku.
Ani se nenadějeme a jsou tu Velikonoce a léto…
Ve skutečnosti čas nikam nespěchá.
To jen naše MYSL – plná cílů, předsevzetí a plánů – ho nutí k běhu.
Času máme stále STEJNĚ.
Plníme jeden cíl za druhým.
Jak dlouho trvá naše radost z dosaženého cíle? Projektu? Nové kuchyně?
15 minut, pár dnů?
Co přichází pak?
Další CÍL.
A tak stále dokola. Pořád se za něčím ženeme.
Otázkou zůstává, jestli si to všechno stačíme vůbec UŽÍT.
CESTA nám přináší ŠTĚSTÍ, ne její cíl.
Na začátku roku se ohlédnu.
Připomenu si nejdůležitější události. Lidi, kteří mě podpořili a inspirovali.
Pomáhají mi k tomu fotky nebo videa a díky nim si snadno uvědomím, jak jsem se cítila.
Při pohledu zpět si uvědomím, kolik jsem toho překonala, co všechno se naučila a kam se posunula.
Uvědomím si, že NIC bych nevracela zpět.
Dříve jsem bývala zklamaná, pokud mi nějaké cíle a plány nevyšly.
Měla jsem pocit, že nejsem tam, kde jsem chtěla být. Že moje představy zahlušily nové výzvy. Občas jsem měla pocit, že snad nefungují ani moje nástěnky vizí.
Opak je pravdou.
Tlačila jsem na pilu. Chtěla jsem všechno co nejdřív.
Naštěstí to ale přicházelo postupně, protože kdyby to přišlo hned, tak se z toho akorát tak po…
Letošní rok byl ve znamení dokončování důležitých etap.
Dosáhnutím několik let starých přání.
Uvědoměním si, co doopravdy CHCI a co NE.
Někdy si něco moc přejeme a když toho dosáhneme, zjistíme, že to není úplně ono. Důležité je neztrácet čas a jít dál.
Největším pochopením minulého roku pro mě je:
• PLÁNY jsou ODHADY.
• TLAK vyvolává protitlak.
• LPĚT na čemkoli nás jen stresuje a ZPOMALUJE.
Život je jako spirála, po které jdeme a prožíváme některé situace stále dokola.
Dokud si je neuvědomíme, nemůžeme z takového kolotoče vystoupit ven.Někdy se k nám vrátí, jen v jiném kabátě.
Důležité je být pozorný. Naučit se dívat na situace z nadhledu.
Mým hlavní úkolem je CÍTIT SE DOBŘE ve všem, co dělám.
Co nejméně se rozhodovat z ROZUMU a dát plnou důvěru mým POCITŮM.
Přestat detailně PLÁNOVAT.
UVOLNIT SE.
Pocity: Mám chuť/chci jít dělat… bylo by krásné, kdyby…
Mysl: Měla bych/musím jít cvičit/číst/trénovat… protože…
Pokud cokoli děláme z pocitu, že něco musíme, ze strachu a obav, šlapeme do kopce a stojí nás to mnoho energie.
Pokud před námi stojí jakákoli výzva, kterou chceme překonat, důležité je změnit svůj POSTOJ k dané SITUACI.
Proměnit nechuť nebo strach v NADŠENÍ a RADOST.
Při psaní Ebooku, prvním webináři i semináři jsem měla opravdu velký strach.
Všechno to bylo pro mě nové. Přesný opak toho, co jsem dělala doposud.
Dovolila jsem si strach přijmout, poděkovat mu, že tu se mnou je.
ROZHODNOUT SE, že si to i přesto UŽIJU.
Nebylo to snadné, trvalo to.
Nyní je můj strach stále menší.
Každá ZMĚNA nás na začátku stojí úsilí.
Čím dál více rozumím tomu, co se říká:
Chceme-li mít v životě něco, co jsme ještě nikdy neměli, musíme pro to udělat něco, co jsme nikdy neudělali.
Život je ve své podstatě jednoduchý, to jen my stále čekáme nějaké drama.
Zkuste i vy letos sem tam složit PÁDLA na své loďce a přestat plout proti proudu.
Vyzkoušejte, co to je PUSTIT KONTROLU i OTĚŽE, uvolnit se… a nechat vše PLYNOUT.
Pokaždé, když jsem podobné texty někde četla nebo slyšela, nechápala jsem, dokud jsem to neprožila na vlastní kůži.
Ještě je to čerstvé a sem tam ty pádla zase do ruk vezmu.
Naštěstí je mi nablízku můj muž, který se toho kormidla chopí a pošle mě “lakovat si nehty”.
Každý jeden den se OCEŇUJTE za sebemenší pokroky.
Nikdo nestojí ve vašich botách a nemůže tak pochopit, co vaše cesta obnáší.
Co všechno jste prožili v dětství a jak vás to ovlivňuje do dnešních dnů.
Co všechno potřebujete překonat. Kolik energie a času jste již investovali do toho, kým jste dnes.
VY to VÍTE, a to stačí.
Nemusíte NIKOMU nic dokazovat.
Nemusíte nic STÍHAT.
Všechno je v POŘÁDKU.
UŽÍVEJTE SI KAŽDÝ JEDEN DEN!